Jak to začalo...
Mileráda bych Vám představila nejen sebe, ale především svou vášeň - pěstování kaktusů a jiných sukulentů.
V dětství jsem našla pod vánočním stromečkem poněkud neobvyklý dárek. Jednalo se o malý květináček se třemi odnožemi huernie. Tento dárek jsem dostala od rodičů a pevně věřím, že kdykoliv se popíchají o moje miláčky, tak sami sebe proklínají. S radostí jsem si mladou rostlinku položila na parapet a sledovala jak se jí daří. Příliš se jí nedařilo. Z parapetu stále padala (což bylo nejspíš největším problémem), musela přežívat i moje dětské zacházení (přelévání nebo naopak tříznění suchem). Ale stále přežívala. Ještě že jsou tyto rostlinky tak odolné! Já zatoužila po svém prvním kaktusu. Netrvalo příliš dlouho, kdy jsem si jeden koupila na procházce s mým tátou v jednom malém květinářství za osumnáct korun. Touha jich mít čím dál víc rostla.
Když mi bylo deset let, přestěhovali jsme se z bytu do rodinného domu. Já měla svůj vlastní vysněný pokoj, jehož největší předností je velké okno s širokým parapetem situované na jih. Tenkrát mi po roce vykvetla většina mých drahoušků.
A já byla ztracena...
Komentáře
Přehled komentářů
Vážená paní, jsem esperantista a právě píši knížku o kaktusech v esperantu. Mohu se podávat na Vaše kaktusy? Zabýváte se kromě kaktusů také esperantem? Děkuji.
S pozdravem
Oldřich Arnošt Fischer
Rád bych se podíval na Vaše kaktusy.
(Oldřich Arnošt Fischer, 7. 10. 2023 5:31)